"Půjčovna vzducholodí" - naše oblíbená odpověď, když zvedáme mobil a ozvou se nám kluci z městské policie.
"Máme pro Vás dárek v balíčku."

To zas bude něco, opět štěňata vyhozená v krabici. To jsme si mysleli, protože na ty hlášky jsme už zvyklí. Za půl hodiny přijeli a z auta vynesli opravdu  dárek. Asi 8 měsíčního pejska křížence, převázaného obvazy a vodítkem. Pejska našli na lesní cestě, chudák, byl ještě přivázán u stromu. Felix (jak jsme ho nazvali), se počůral a ustrašeně krčil k zemi.

"Má něco pod krkem  a trošku zapáchá,"  říkají kluci, kteří ho přivezli.

Jak by ne, při podrobné prohlídce jsme pod krkem objevili starou, zhnisanou ránu, kterou se možná někdo pokoušel očistit. Vypadalo to, jak když Felixe chtěl někdo podříznout jedním tahem. Rána byla hluboká a okraje rovné. Felixe jsme naložili,
a ihned odvezli na veterinu.

Sešít to bohužel už nešlo, tak se okolní srst ostříhala a  rána vyčistila. Dostal slušivý obvaz, a samozřejmě antibiotika. Felix byl pořád ustrašený, a čekal zda mu neublížíme. Dva dny se ještě bál, při ošetřování byl ale naprosto odevzdaný. Když zjistil, že mu u nás nic zlého nestane a každou chvilku za ním někdo příjde s piškotkem a pomazlením, brzy se otrkal.

Vítal každého, kdo za ním přišel. Rána se díky intezivní péči zmenšovala a už nehnisala. Za několik dnů se na něj koukla mladá rodina a hned jim padl do oka. Koupili mu krásné kšírky, aby ho obojek netlačil, připravili v bytě pelíšek a Felixe si odvezli domů. Mají ho moc rádi  a Felix jim jejich lásku náležitě oplácí.